Hlíva ústřičná je
jedlá dřevokazná houba, která parazituje na dřevinách (stromech a pařezech), z nichž si bere blahodárné živiny, které potřebuje ke svému růstu. Patří do
čeledi hlívovitých, je široce rozšířena po
celém světě, roste v mírném pásmu i v subtropických lesích. Klobouky rostou, jako u většiny ostatních hlív, nad sebou
v trsech, řadách nebo vrstvách nad sebou. Trsy plodnic mohou dosahovat
hmotnosti i několika kilogramů. Svou
barvou i tvarem připomínají klobouky hlívy ústřičné větší ústřice, odtud pochází i druhové pojmenování.
Klobouky jsou v mládí sklenuté s podvinutým okrajem, později 5 - 25 centimetrů široké, vějířovité, hladké a pružné, okraj se stává ostrým.
Zbarvení (bělavé, šedomodré, šedohnědé až hnědé) je závislé na podmínkách růstu, vzdušné vlhkosti a podobně.
Chuť je nasládlá,
vůně výrazná, příjemně houbová.
Hlíva ústřičná roste
od konce léta až do zimy, při mírné zimě ji najdeme i na jaře. Můžeme se s ní setkat na živých nebo odumřelých kmenech listnatých stromů,
zejména na bucích, břízách, vrbách, ořešácích, topolech nebo jeřabinách. Pěstuje se i
uměle, jak průmyslově tak i v domácích podmínkách.
Hlíva ústřičná obsahuje:
- látky ze skupiny statinů – snížení hladiny cholesterolu v krvi
- β-glukany – elixír věčného mládí, posilují imunitu
- terpeny - zejména pleurotin, který je antibiotickou a antitrombotickou látkou
- aminokyseliny
- proteiny
- mastné kyseliny
- steroly
- vlákninu
- vitamíny (např. B, C, D, K)
- minerály a stopové prvky (např. sodík, selen, draslík, vápník, hořčík, zinek, jód, bór, fosfor, měď, chróm, železo)
Minerální látky a další živiny, které si bere z dřevin, je schopna dále
předávat člověku. Tyto látky jsou v hlívě zastoupeny v téměř ideálním -
vyváženém poměru, čímž je její účinek pro lidské tělo téměř
všelékem. Nejen u jedince oslabeného nemocí, ale i u zdravého člověka pomůže hlíva naplnit tělo
energií, doplnit vitamíny a minerály a celkově posílit a
ozdravit organismus.
Pravidelná konzumace hlívy ústřičné přispívá významnou měrou k našemu zdraví a k tomu, aby všechny naše
orgány správně fungovaly. Dokáže nás určitou měrou ochránit před zhoubnými onemocněními a
vážnými zdravotními obtížemi.
Léčebné účinky hlívy ústřičné:
- posiluje imunitu
- zvyšuje odolnost proti infekcím
- má pozitivní vliv na cévní choroby - prospívá kardiakům
- upravuje krevní tlak
- snižuje hladinu cholesterolu v krvi
- tlumí nežádoucí účinky chemoterapie
- zvyšuje i tvorbu červených krvinek mimo kostní dřeň
- snižuje hladinu cukru v krvi - pomáhá diabetikům
- očišťuje organismus
- prospívá astmatikům a alergikům
- napomáhá regulovat peristaltiku střev
- působící proti různým kožním onemocněním - bradavicím, zánětům, akné, bércovým vředům, ekzémům
- léčí hemoroidy
- pomáhá při zánětech kloubů
- posiluje žíly - prevence křečových žil
- pomáhá léčit popáleniny
- napomáhá regeneraci některých vnitřních orgánů jako jsou, játra, ledviny, slinivka břišní
- zmírňuje únavu
- zlepšuje a zrychluje metabolismus
- má účinky proti - zánětlivým onemocněním, virovým, bakteriálním a plísňovým chorobám
Hlíva dokáže nejen dodávat vitalitu a sílu, ale díky dostatku vlákniny pomáhá
očistit organismus, odvádí škodlivé látky z lidského těla. Tyto účinky přímo souvisí i s tím, že hlíva v určitém slova smyslu
zpomaluje stárnutí organismu.
Využití této jedlé houby
v kuchyni je všestranné, lze ji použít jak do
hotových pokrmů (polévky, omáčky, pod maso, do salátů), tak i k
nakládání do octa (v kombinaci s jinou zeleninou) nebo k
sušení.
Běžně se konzumují hlavně
klobouky hub, tuhé dřeně se ale dají usušit a rozemlít na tzv. houbový prášek, který se používá jako aromatické
houbové koření.